Pokuta za erozi půdy – odplavování ornice – humusu

Pokuta za špatné hospodaření s půdou – její odplavování a erozi může dosáhnout 4 000 euro, 1 000 000 korun v roce 2017.
Sedláci musí řešit nejeden problém. Hnojení chlévskou mrvou je možné jen v určité období v roce, jinak také hrozí sankce, ale chov skotu již není tak intenzivní, jako za minulého režimu, takže většina sklizně končí mimo farmu a není z čeho tvořit přírodní hnojivo.
Jak tedy vrátit uhlík zpět půdě, aby z ní nevznikla poušť?

  • Jestliže z polí sebereme – sklidíme ročně miliony tun uhlíku, je třeba toto množství zase poctivě vrátit zpět, abychom nemuseli spoléhat jen na chemikálie
  • Někteří sedláci na polích náchylných na odplavení půdy zakládají sady, pěstují rostliny, které lépe pokrývají – zpevňují povrch půdy, nebo aspoň zaorávají slámu po sklizni
  • Naši předci proti erozi půdy účinně používali mezí a půda, která byla splavena, odváželi zpět.
  • Meze byly většinou po vrstevnicích, takže kopce připomínaly terasy
  • Řeky byly plné meandrů a pravidelně na jaře při záplavách zúrodňovaly půdu humusem splaveným z okolních lesů – půda byla vlhčí, teploty vzduchu nižší

Naši předci vraceli uhlík zpět tak, že vše co z pole sklidili odvezli zpět na pole formou chlévské mrvy a kompostu.
Odplavení humusu z poli je velmi rychlé, ale jeho vytvoření trvá v přírodě tisíce let.
puda-se-meni-v-saharu-protoze-se-nehnoji-chlevskou-mrvou.jpg

http://finance.okhelp.cz/uhlik-je-zakladni-hnojivo-aneb-proc-se-nase-pole-meni-v-poust/

This entry was posted in Ekonomika and tagged . Bookmark the permalink.

comments powered by Disqus
25 views